pátek 26. listopadu 2010

KRYPTOluštění11

Škpt. Václav Morávek nebo doc. Krajina šifrovali s Londýnem v letech 1939-1945 dvojitou transpozicí s následnou substitucí písmen na číselné dvojice. Převod do čísel byl primitivní (srovnaná abeceda) a nezvýšil bezpečnost šifry, naopak ji zbytečně zkomplikoval, což bylo zdrojem různých chyb při šifrování i dešifrování. Bezpečnost šifry spočívala pouze ve dvojité transpozici. Ta ale měla jedno kritické místo, na které poukazoval již francouzský kryptolog Giviérge v roce 1925: stejně dlouhé depeše zašifrované stejnými hesly. Velké množství „londýnských“ depeší (denně někdy až 110, v průměru kolem 60), které domácí odboj nebo Londýn (plk. Moravec, gen. Ingr nebo prezident Beneš) posílali rádiem v letech 1940-1942, mnohokrát narušilo toto kritické místo a dávalo možnost luštění. Vyzkoušejte si obtížnost takového luštění.

Máte 4 stejně dlouhé depeše, zašifrované stejnými hesly tabulky I a II:

tlg. 1

OEXEU ERKEN KSXAX MVITS ISVSX

CTRED BAVUM LRLYZ EEUYE OJKNE

HDZMM XRIED XVANH AYNTS IINVJ

OPZEP ZAEO

tlg. 2

EAXNC KEAUT PKOIC ESLHR LOUCX

SZHIA RCTJE TTEJY NMTOC EACEE

DOCNO XRKPK ITIEN EVVMU RKISA

LRAOI EKES

tlg. 3

LJERI EAPDK SCZCA LVTXA NOVKX

OPAVS EKTIA LOZYI KIDET AEOOZ

IVEED KLIIN PEMZT MONRI JMCIE

EAAET TSEV

tlg. 4

LEXER NDOVJ TBKHO ENTMN UZCLX

ESANJ TIDZU OIOUR ROTAV ENISY

REEEI XUPEE XVETV LMCLU TMEME

RKAIM YEOI

Abych vám luštění poněkud ulehčil, uvádím předpokládaná slova v tlg. 1: BEH DEJIN, v tlg. 3: KAREL CAPEK.Písmeno X je použito jako tečka za větou nebo doplnění na konci tabulky I.

O způsobech luštění dvojité transpozice se dočtete např. v mých knihách Odhalená tajemství šifrovacích klíčů minulosti, 1. část, NV Praha 1994; Gentlemani (ne)čtou cizí dopisy, BOOKS BONUS A, Brno 1998 nebo Válka šifer, VOTOBIA Olomouc 2001.

Přeji vám hodně úspěchů!

KRYPTOJAN


KRYPTOGALERIE33


Joseph John Rochefort
(12.5.1900-20.7.1976),
americký luštitel, ke kryptologům nastoupil v roce 1924, v letech 1926-1929 sloužil u námořní kryptologické služby OP-20-G. V letech 1929-1932 studoval japonštinu a začátkem roku 1941 byl přeložen na Havai. Po japonském útoku na Pearl Harbor luštil japonský kód JN-25. Během května 1942 luštila jeho skupina až 140 zpráv denně. Měl spor s OP-20-G o to, kde zaútočí námořní síly Japonska v roce 1942. Byl odvolán a k luštění se již do konce války nedostal. Teprve v roce 1985 byl posmrtně vyznamenán a v roce 2000 uveden do síně slávy NSA.
Kódy JN-25A (použ. od 1. 6. 1939) a JN-25B (použ. od 1. 12. 1940) byly pětimístné číselné. Všechny použité kódové pětice byly dělitelné třemi. Tento kód byl vlastně předchůdcem samoopravného kódu, který v roce 1950 navrhl Richard W. Hamming.
KRYPTOJAN

středa 24. listopadu 2010

KRYPTOGALERIE32


Herbert Osborne Yardley
(13.4.1889-7.8.1958),
americký kryptolog, po střední škole se stal telegrafistou a šifrérem na MZV.
V 1. svět. válce byl povolán do MI-8 (kryptologická sekce vojenské rozvědky). Po válce vytvořil americký „černý kabinet“. Yardley a jeho skupina rozluštili v roce 1921 telegram japonského velvyslance v Londýně zaslaný na MZV do Tokia, který obsahoval delikátní informace o připravované konferenci o odzbrojení. Do roku 1929 rozluštilo Yardleyovo oddělení na 45 000 telegramů téměř všech států. Prezident USA Hoover ve své naivitě s pomocí státního tajemníka Stimsona k 31. 10. 1929 „rozehnal nemravné luštitele“. Yardley ve své zatrpklosti napsal knihu o své dosavadní činnosti: The American Black Chamber (1931). Dokazoval v ní, že zrušení „černého pokoje“ je namířeno proti zájmům USA.
KRYPTOJAN

sobota 20. listopadu 2010

KRYPTOGALERIE31


Arthur Scherbius 
(20.10.1878-13.5.1929),
berlínský elektroinženýr, konstruktér šifrovacího stroje ENIGMA. Dne 5. 4. 1918 nabídl německému císařskému námořnictvu svůj patent Sch 52638 IX/42 n. Stroj měl 10 jednosměrných nezaměnitelných disků. Námořníci mu ale doporučili, aby se obrátil na ministerstvo zahraničních věcí. Ani MZV nemělo zájem. Proto 9. 7. 1923 založil s ing. Ritterem společnost Chiffriermaschinen Aktien-Gesellschaft. Aby stroj zlevnili, zmenšili počet disků na 4. Stroj měl tři důležité změny. Disky byly zaměnitelné, abeceda disku se dala vůči propojení libovolně posunovat, čtvrtý levý disk byl zaměněn za vratný, který se neotáčel. Tato poslední změna sice zmenšila počet různých abeced, které se měnily v každém kroku šifrování, ale nyní šifrování i dešifrování probíhalo stejným způsobem. To významně omezilo možnost častých chyb uživatelů. O vylepšeném stroji se pochvalně vyjádřil také rakouský kryptolog A. Figl. Velitelství námořnictva změnilo názor, a v roce 1925 si Scherbiovy šifrovací stroje objednalo. Firma dodávala ke stroji 5 disků. V roce 1928 byly u námořnictva stroje zavedeny pod označením Funkschluessel C. 15. 7. 1928 objednala stroje ENIGMA také armáda. Na jaře roku 1929 došlo k nehodě, při které utrpěl Scherbius vážná zranění. 13. května 1929 zemřel. Největších úspěchů ENIGMY se nedočkal.
KRYPTOJAN

pondělí 15. listopadu 2010

KRYPTOGALERIE30


Francois Viéte 
(1.1.1540-23.2.1603),
francouzský matematik (algebra) a kryptolog (luštitel). Luštil španělské šifry, které se vyznačovaly jednoduchostí. Jejich kód měl pouze 400 výrazů. Viéte ho rozluštil během necelého půl roku (říjen 1589-březen 1590). Španělští kryptografové jeho schopnostem luštění nechtěli věřit. Král Filip II. se dokonce obrátil na Vatikán s tvrzením, že Viéte je spojen s ďáblem. Papež ale věděl, že i jeho luštitelé již léta čtou španělské šifry. Viétovy úspěchy spočívaly v používání frekvenční analýzy. Španělům se posmívala celá Evropa za jejich naivitu.
KRYPTOJAN